Koronakríza si vyžádala rozsáhlé ekonomické náklady. Pochopitelně existuje obava, že zpřísnění opatření proti viru zhoršují jeho dopad na ekonomiku. Ve výsledku vznikla tendence považovat tento problém za kompromis mezi zdravotními a ekonomickými náklady. Údaje z celého světa však takový názor zcela vyvracejí.
Podívejme se na dostupné údaje z 45 zemí z Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Statistiky COVID-19 říkají úmrtích na milion obyvatel. Žádný jednotlivý ukazatel není dokonalý a tato čísla ne vždy odrážejí kontextové faktory, které se vztahují na konkrétní země, ale tento ukazatel nám umožňuje vytvořit přiměřeně přesný globální obraz.
Ekonomické ukazatele, které porovnáme, patří mezi nejpoužívanější na celkové hodnocení výkonnosti národního hospodářství. Hrubý domácí produkt na obyvatele je indexem národního bohatství. Export a import měří mezinárodní ekonomickou aktivitu země. Výdaje na soukromou spotřebu jsou ukazatelem toho, jak se ekonomice daří.
Účinky na HDP na obyvatele
První graf zobrazuje úmrtí na milion obyvatel na COVID-19 oproti procentuální změně HDP na obyvatele v průběhu druhého čtvrtletí 2020. Velikost každého datového bodu ukazuje škálu úmrtí na milion lidí k 30. červnu pomocí logaritmické stupnice, způsobu zobrazení velmi širokého rozsahu hodnot v kompaktní grafické podobě. Pokud by potlačení viru, které by vedlo k menšímu počtu úmrtí na milion, mělo za následek větší hospodářské poklesy, pak by se výkyv na obrázku do pozitivního pásma. Ale opak je pravdou, přičemž celková korelace je -0,412. Výjimkou je například Čína (v levém horním rohu s pozitivní změnou HDP na obyvatele) či Indie v dolní části. Čína zavedla úspěšné tvrdé blokování a karanténní postupy, což znamenalo, že ekonomické účinky byly omezené. Indie zavedla časné tvrdé zablokování, ale od té doby jsou její opatření mnohem méně účinné. Odstranění obou zemí z údajů ponechává korelaci -0,464.
Vývoz a dovoz
Druhý graf ukazuje vztah mezi úmrtími na milion obyvatel ve srovnání s procentní změnou vývozu. Kdyby existoval jasný kompromis mezi dopady viru a umožněním mezinárodního obchodu, viděli bychom pozitivní vztah mezi změnami v exportu a mírou úmrtnosti. Místo toho se zdá, že mezi oběma neexistuje žádný vztah.
Třetí graf ukazuje vztah mezi úmrtími na milion obyvatel a procentuální změnou dovozu. Stejně jako v případě vývozu by se kompromis projevil v pozitivním vztahu. Ale ani zde nejsou důkazy o takovém vztahu.
spotřebitelské výdaje
Čtvrtý graf ukazuje vztah mezi úmrtími na milion obyvatel a procentní změnou ve výdajích na soukromou spotřebu. Doplňuje obraz, který získáváme z dovozu a vývozu, sledováním spotřebitelských výdajů jako ukazatele vnitřní hospodářské aktivity. Opět žádný pozitivní vztah. Namísto toho celkový negativní vztah naznačuje, že země, které dokázaly (alespoň dočasně) potlačit virus, byli na tom ekonomicky lépe než ty země, které uplatnily přístup laissez faire (politiku nezasahování státu do hospodářství).
